O nás
Nikdy by mne nenapadlo,že budeme mít doma hady, aneb jak to začalo.
Nevinné přání mého syna. Plazů jsem se nikdy neštítila ani nebála, mám ráda vše živé a tak i plazy měli vždy můj respekt. O to víc , že jsem je jako malá holka zkoumala, od slepíšů po užovky, až jednou na lipně jsem velmi obdivovala mládě zmije, tatínek říkal pusť ho, to nevypadá na užovku a měl pravdu. Já jsem , ale neuposlechla a nebohé mládě za chalupou prohlížela dál, hádě mou zvědavost již nevydrželo a zakouslo se mi do prstu. Tatínek mne vezl do nemocnice, kde mi bylo podané sérum a musela jsem místo týdne na dovolené na lipně, strávit v Krumlovské nemocnici,kde mi ruka div neupadla jaká to byla bolest a doktoři i sestřičky mi říkali zmiják. Můj bratranec měl leta Hroznýšovce pár, vždy o nich vyprávěl, no a můj přítel měl užovku červenou, můj syn se v ní nějak zhlédl a k desátým narozeninám bylo jeho veliké přání mít také hada. Jelikož jsem měla s partnerovo užovkou své zkušenosti, klidně ji nakrm z pinzety se ti nic nemůže stát, a šup užovka ve své dravosti minula myš kterou jsem držela pinzetou a zakousla se mi přímo do ruky. Stála jsem nehnutě než mi ji partner vypáčil z ruky a blaženě jsem se usmívala s vědomím, že užovka červená to nebude, že bych když už musí být doma had tak raději nějaký klidný. Chtěla jsem přání syna vyhovět a začala jsem usilovně studovat, jaký malinký a klidňoučký hadík by s námi mohl bydlet. V roce 2014 jsem měla plnou hlavu hadů. Zamilovala jsem se do hada, který svou rozmanitostí a velikou roztomilostí mne okouzlil, byla to korálovka. V dubnu 2015, pár dnů před synovo desátými narozeninami jsme s partnerem vyrazili na Českobudějovickou teraristickou burzu. Obešli jsme stolečky a u jednoho jsme se na dlouho zastavili. Pán prodával tříletý pár Korálovky královské. Lampropeltis pyromelana pyromelana. Nemohla jsem se od nich odtrhnout. Byla to nádherná zvířata v krásných barvách v dobré kondici. Po dlouhé diskuzy a krátkém váhání jsem je zakoupila.
Ze začátku, bylo vše nové a měla jsem o naše svěřence strach, aby si nic neudělali, baštili jen rozmražené holátko, všeho ostatního nedej bože živého se báli. A tak začalo krásné období poznávání. Já je pozorovala , začala jsem znát jejich řeč a přestávala jsem se bát a naopak jsem je začala velice obdivovat.
Stále jsem četla a studovala vše co šlo o těchto krásných hadech najít. Našla jsem stránky chovatelů a vše četla. Moc a asi nejvíc mne zaujali druhy Lampropeltis mexicana a Lampropeltis alterna. Brzo po té jsem si od pana chovatele z Plzně pana Vyskočila dovezla překrásného samečka Lampropeltis mexicana mexicana Kulíška. Je to hadík a má srdcová záležitost. Kulíšek bylo naše první úplně malé miminko.
